Poslední den ve škole v roce 2025 jsme zakončili Vánoční slavností.

Tvořili jsme, prošli jsme si adventní spirálu, pochutnali jsme si na dobrotách a zazpívali koledy u kapličky.

Rozhodla jsem se, že začneme v poměrně nové expozici MatematiUm, která je věnovaná různým matemaickým problémům, a tak můžu nabídnout malou recenzi na tuto konkrétní expozici.

Stáhli jsme si pracovní listy, které mají vytvořené pro několik úrovní (palec nahoru).

Úlohy v pracovním listě tematicky odpovídají "vystaveným" matematickým problémům, ale téměř nikdy není úloha koncipovaná tak, že si něco vyzkoušíte na exponátu, a pak to doplníte do pracovního listu (palec dolů).

A tak pracovní listy doporučím možná spíš až na doma po návštěvě expozice.

Jinak je ale expozice nabitá zajímavými problémy, které jdou od nějakého matematického principu až k jeho reálnému využití v praxi. Je to názorné a zajímavé. Spoustu věcí si děti mohou vyzkoušet (Úlohy o pohybu, Pythagorovu větu, pravděpodobnostní modely, objemy, rovnice...).

Zároveň jako v celé IQ landii je těch podnětů hodně, skáčou z tématu na téma, a tak to pro děti může být zahlcující a poměrně dost témat je matematicky náročných, takže jsou spíš pro středoškoláky.

Úplně skvělé by bylo, kdyby tam člověk mohl přijít vždy jen na to téma, které potřebuje. Což moc reálné není:(.

Nakonec mi ale přišlo zajímavé, že děti i po prohlídce celé IQlandie mluvily o tom, že tahle expozice byla super. A někdo dokonece řekl, že nejlepší ze všech. (Možná i proto, že je relativně nová, a tak v ní byli všichni poprvé).

Takže já doporučuju.

 

Již podruhé u nás ve škole proběhla předvánoční čtenářská dílna.

Děti si přinesly knihy, které mají rády a doporučily by je ostatním k přečtení.

Ve dvojicí nebo trojicích si vytvořily takové stánky/hnízda, kde vystavily svoje knihy.

Během samotné hodiny dostaly 2 úkoly:

1. Najít knihu, která je zaujala.
2. Představit knihy, které přinesly zájemcům. Říct jim o čem kniha je, čím by je mohal zaujmout, pro jak staré děti je.

Některé děti dokonce svoje knížky rovnou půjčovaly (zapisovaly si jména do svých notýsků s termínem vrácení).

Největší odměnou za pořádání čtenářské dílky bylo vidět druhý den, jak si některé děti o přestávkách čtou ty půjčené knihy.

Zajímavé bylo i vidět, které druhostrupňové děti se protly ve svých čtenářských preferencích.

Na tenhle typ akcí jsou (věkově) rozmanité skupiny dětí skvělé.

 

Listopadový státní svátek, který se váže ke Dni boje za svobodu a demokracii, láká k zamyšlení " Jak to máme se svobodou v naší komunitní škole?"

 

Mluvíme o aktuálních společenských tématech (zejména s dětmi na druhém stupni).

Přinášíme příběhy z různých historických období i zeměpisných lokací.

Ptáme se dětí na jejich názory. Zajímá nás, jak přemýšlí.

Dáváme jim prostor, aby si utvářely názory na základě různých informací, dokumentů, knih, ...

 

Motivujeme je, aby si informace ověřovaly. Nejen z ty vygenerované z AI.

Zastavujeme je a vedeme k tomu, aby byly v kontaktu samy se sebou.

Vnímaly, jestli je ta situace fajn nebo vůbec.

Myslíme na to, aby měly různé možnosti, jak říct, že něco není OK.

Učíme je, aby říkaly stop, když se jim něco nelíbí.

A přejeme si, aby to mělo efekt i v tom, že poznají, když se k nim nebude někdo chovat hezky nebo je bude chtít manipulovat.

 

Nejsme svobodnou školou, ale snažíme se, aby děti zažívaly dostatek situací, kdy si mohou volit cestu, jak se něco naučí nebo i jakému dílčímu tématu se budou věnovat.

 

Prvostupňové děti pracují v centech.

Druhostupňáci mohou pracovat na různých úrovních a například v přírodních vědách a při tematických si často vybírají, jakému úkolu se budou věnovat.

Když někomu nedává nějaký úkol smysl, můžeme se bavit o tom, jak zadání upravit/úkol nahradit, aby to smysl mělo.

Pravidelně se dětí ptáme, jestli jim způsob učení/aktivity vyhovují, nebo by potřebovaly něco jinak (na kruzích, triádách, při sebehodnocení, ...).

Když dítě zažívá autonomii a cítí, že má vliv na svůj život (ve škole na způsob, jak se učí), tak to zvyšuje jeho vnitřní motivaci dělat různé činnosti a zlepšovat se v nich.

 

Fotky jsou z hodiny výtvarky, kde všechny děti pracovaly s písmem, ale mohly si vybrat techniku i umělce, který je inspiroval.

 

Děti na prvním stupni se už od září věnují biomům, a tak se nám moc hodí, že jsme si mohly zažít prales, ale i suché biotopy na vlastní kůži v liberecké botanické zahradě. 

 

Možná vás zajímá, jak často někam vyrážíme?

Cílem je alespoń jednou měsíčně vyrazit s dětmi za tématem, které se přímo týká učení a díky tomu se opravdu učit v praxi.

V září jezdníme s prvním stupněm na přírodovědnou expedici (letos i loni na 3 dny) a v červnu vyráží celá škola na školu v přírodě do Lužických hor.

Druhý stupeň to má podobně. na podzim vyráží na třídenní historickou expedici.

Třikrát v roce se děti jedou na program do Rudolfina a přidají si k tomu nějaký další pražský cíl.

Občas k tomu přibude nějaké divadlo pro mladší, či akce v rámci spolupráce třeba s organizací v ZaZemí.

Akce nebývají častěji než  2-3krát v měsíci.

V lednu a v červnu máme 14 dní projektové dny, kdy se neučí podle rozvrhu a program připravují děti a rodiče, což také znamená, že jsme akčnější a rozlítanější.

 

Nejdřív se podíváme k prvňákům a druhákům, pro které si program připravila jejich průvodkyně Romča.

Prvňáci se učili psat číslici 5, počítali dle svých možností. Pracovali s hláskulkami (vílami, které nosí hlásky) a přiřazovali k sobě slova začínající na stejné písmeno.

Druháci psali běhací diktát, ze kterého vyšel limerik nebo psali vlastní priběh, na základě obrázku neexistujiciho "Sníčka" co rád snil a v tom snu, měnil styl. Sčítali a odčítali do 100, nebo procvičovali tvrdé a měkké souhlásky.

 

Skupinka třetí až pátá třída se stejně tak jako druhostupňáci učí po předmětech, na které se jim letos střídají různí průvodci.

Obě skupiny měly češtinu a matiku.

Starší děti na matice hrály hru "Myslím si číslo" s připravenými kartičkami, což byl úvod k řešení slovních úloh pomocí rovnic.

Mladší děti měly úvod do prostředí Dědy Lesoně z Hejného matematiky. Nejprve se přetahovaly, a pak řešily úlohy, která skupina zvířátek má větší sílu. (Toto prostředí je mimochodem právě přípravou na rovnice).

Mladší skupina si během třetího bloku dala tělocvik, kde průvodkyně zareagovala na momentální potřeby dětí a jógu proměnila v sérii her a hodinu zakončili na zasněžené zahradě.

 

Starší skupina měla téma Kontroverzních osobností ve vědě. Návštěvnící mohly vidět, jak děti pracují s texty. Měly za úkol přečíst si článek a do bílého čtverce zapsat, co bylo v článku/na vědcích pozitivní a do tmavého čtverce naopak sepsat, co bylo negativní. K otazníku si poznamenávaly, co si ještě potřebují zjistit.

Kontroverzní informace o vědcích měly děti za úkol představit v podobě drbu, což je jedna z nejstarších forem vyprávění příběhů (podle jedné z teorií o vzniku jazyka a komunikace).

 

Líbí se vám naše pojetí výuky, ozvěte se.

 

V listopadu probíhaly u nás v komunitní škole triády, což je setkání dítěte, rodiče a průvodce.

 

Když zazní od dítěte věta: "Mně se tady líbí, že se jen neučíme, že si i hrajeme."

Někoho by to mohlo vyděsit, ale mě to (jako průvodkyni) udělá velkou radost.

Znamená to, že i aktivity, které pro děti připravujeme vnímají jako hru, i když my dospělí v tom máme nějaký didaktický záměr a dokonce se s tím ani netajíme:).

Letos se mnohem častěji pohybuju ve skupince dětí třetí až pátá třída a chuť s jakou děti pracují je super motivující.

 

I přestože většina současných rodičů zažila devadesátkovou školu, kde už se nějaké hry a zábavné aktivity vyskytovaly, tak pořád obrázek učícího dítěte je dítě nad sešitem, nebo před tabulí.

 

Děti jsou různé, a tak jsou různé i jejich ideální způsoby v učení.

Někdo se opravdu učí tím, že si rád píše něco do sešitu, vyplňuje pracovní listy.

Někomu jinému si stačí jen o tom povídat, a když ho to zajímá, tak si to rovnou pamatuje.

Někdo další si potřebuje všechno ohmatat a miluje se učit vyráběním.

Někdo potřebuje intelektuální výzvy a vidět smysl, proč se to učí.

A někdo si potřebuje na to téma hrát a pořádně ho prožít (ideálně skrze příběh).

 

Občas se za výsledek učení považuje hezký sešit, plakát, v klasických školách i bezchybně vyplněný test.

Výsledek učení je ale hlavně v hlavách a rukách dětí, nová znalost nebo dovednost, kterou dokáží použít.

 

I přestože to ve Volavci víme, tak u nás děti píší:). Někdy do sešitu, jindy si vyrobí denníček, který je provází při nějaké tematickém učení, ještě jindy zase plakát.

 

Fotky jsou z hodin mého světa, kde se letos na podzim učí děti o biomech.

V týdnu, kdy byly podzimní prázdniny jsme šli do školy pouze jeden den - ve čtvrtek. Abychom si to pořádně užili uspořádali jsme halloweenský den stejně jako loni.

Na společném kruhu si děti předvedly své masky, ale také si zahrály hru na sochy podle děsivých zvířat z pralesa.

Velké děti pak připravily puzzle z obrázků pralesa pro ta menší a společně ve skupinkách nakrájely tropické ovoce na svačinu.

(Na tu už některé děti přichystaly různé strašidelné pochutiny).

Během druhého bloku pracoval první a druhý stupeň odděleně na svých tématech, ale na třetí blok jsme se opět propojili.

Velké děti přichystaly pro ty menší pokusy - tančící rýže, nenewtonovská kapalina, filtrování kávy, "lávová" lampa, chemikova zahrádka.

Před obědem přišlo ještě vyhlášení povedených halloweenských masek.

Druhostupňáci ještě pokračovali odpoledne. Doplnili si chemické znalosti k látkám, které jsme v pokusech používali.

Vytvářet program pro děti od první do deváté třídy je náročné. I během dne můžeme všichni zažívat mnohem větší ruch, ale ty benefity na úrovni kompetencích, které tím děti budují, se jinak získat nedají.

Zmíním jen 3, které mi přijdou nejvýraznější:

Porozumění pro potřeby mladších dětí. (Empatie)

Schopnost vysvětlovat složité věci mladším dětem.

(Vyšší level pochopení látky u starších dětí)

Oslovit staršího spolužáka a poprosit ho o ukázku nebo vysvětlení.

(Odvaha a komunikace).

Jeli jsme na konec světa:). Skoro.

S dětmi z druhého stupně jsme se 4. 11. vypravili jsme se do Náhlova, malé vesničky v Podještědí, a navštívili Krajanské muzeum vystěhovalectví do Brazílie a muzeum Horních vsí.

Přijeli jsme si pro příběhy lidí, kteří se narodili na území dnešní České republiky, a rozhodli se, že budou hledat štěstí v daleké Brazílii.

Věděli jste, že jeden z brazilských prezidentů měl české kořeny?

Dokážete si představit, že v době, kdy se lidi často nepodívali ani do sousední země, pojedete vlakem do Hamburku a z něj se měsíc poplavíte do Jižní Ameriky.

A nakonec budete obdělávat pozemky, které vám dá (nebo levně prodá) Brazilské císařství.

Tušili jste, že by 1 milión Brazilců mohl mít předky pocházející z našeho území?

Přiznám se, že já jsem z toho nevěděla vůbec nic.

Děkujeme panu Petrovi Polakovičovi z muzea za zajímavé povídání.

P. S.: Možná vás napadlo, jestli dnešní generace dětí ocení výstavu z panelů a povídání bez průzných projekcí a efektů?

Přijde mi důležité, aby se děti na Volavci potkávaly s co nejrozmanitějším typem podnětů, situací, lidí, tak, aby mohly poznat, co pro ně je ten přirozený způsob učení. A taky věřím v sílu konkrétních příběhů víc než v seznam letopočtů.

V říjnu (21. 10.) proběhl druhý tematický den na téma domov.

Během tematického dne si prvostupňáci povídali a prožívali:

Co všechno znamená domov, jak mohou vypadat domovy v různých částech světa, jaké momečky mají rozmanití živočichové (mravenci, lišky, sovy, medvědi...).

Děti psaly příběh o tom, po čem voní jejich domov. Stavily obydlí z Kaply. Představily si, že jsou architekti a tvořily modely svých domků.

Hrály bingo na příbytky domácích zvířat.

Druhý stupeň pak pokračoval tematickými hrami i uvnitř. Vzájemně jsme si pantomimicky předváděli věci z domácnosti (od záchodu po různé druhy nádobí).

Pak jsme zkoušeli vydávat zvuky jako různé spotřebiče a vytvořit díky tomu "zvukovou krajinu domácnosti."

Ve druhé části jsme pracovali s knihami a články. Díky nim děti zjišťovaly, jaké mohou být důvody, proč lidé ztrácí domovy (bezdomovectví, války, přírodní katastrofy, ...)

Jako tvořivou aktivity děti vyráběly kufříky, do kterých by si ony samy (nebo jako nějaká postava z příběhu/článku) zabalily na cestu (daleko a/nebo navždy). Kufřídy se jim moc povedly.

Druhou možností bylo vytvořit báseň na téma domov technikou blackout poetry.

Po obědě jsme si pustili ukázku z animovaného filmu Přes hranice, která vypráví o dětech (ve věku těch našich druhostupňových), které museli odejít z domova a ocitli se bez rodičů na cestě. 

Celý den jsme zakončili myšlenkovou mapou, kam jsme psali témata a způsoby práce, které nás během dne zaujali.

Co se u nás od loňska změnilo?

Našli jsme čas pro pohybové aktivity i v rámci rozvrhu.

Na prvním stupni naše děti tráví dost času různými pohybovými aktivitami, ale u druhostupňáků se nám pořád nedařilo najít způsob, jak vtěstnat tolik různých přednětů a aktivit do 4 dnů.

Aktuálně během 2 ranních kruhů týdně hrajeme minimálně jednu pohybovou hru.

A jednou měsíčně mají děti 1,5 hodiny tělocviku.

Mohou si vybrat mezi jógou s Ivetou nebo dynamičtějšími aktivitami venku na hřišti s Davidem.

První stupeň se vypravil do přírodní rezervace divokých koní a praturů v Milovicích.

Velcí býložravci tam spásají poměrně velké prostranství, a tak si děti, aspoň trochu mohly přestavit, jak vypadá step.

Divoké koně jsme sice viděli jen z velké dálky, ale zahráli jsme si na "lov zvířat a rostlin".

Průvodci trousili zvířata a rostliny ze stepi, prérie a pampy a děti z nich pak sestavovaly potravní pyramidy.

A také si téměř všechny děti vytvořily nádhernou kytici z trav a podzimních květin.

 

Učení se venku je moc fajn!

 

(9. 10. 2025)

V úterý 30. 9. se konala podzimní slavnost, která byla inspirovaná Waldorfskou Michaelskou slavností, a tak největší hřeb odpoledne pro školkáčky a mladší školáky byla cesta za drakem.

Ale taky se dobře jedlo, moštovalo (tedy i dobře pilo), probíhaly tvořivé dílničky a rodiče měli možnost spolu poklábosit a sdílet novinky a dojmy ze začátku školního roku.

(Za fotky děkujeme Petře)

Ve středu 24. 11. se celá škola i školka vypravila do sadu ZAzemí.

Děti sbíraly popadaná jablka. Z těch, která byla ještě dobrá, vyráběly mošt.

Také měly možnost ochutnat různé odrůdy jablek a užít si společn den venku.

Zároveň to byla příležitost, jak se při jednom programu potkali ti nejmenší a největší z naší komunitní školy.

Ve čtvrtek 25. 9. proběhl u nás ve škole první tematický den, kam jsme pozvali i domškoláky zvenčí.

Tématem bylo MOŘE.

Děti z prvního stupně si četly z knížky Moře potkalo oblohu, hrály hru na žraloka, ve které ubývaly ostrůvky, na které se děti měly vejít.

Na motivy ilustrací z knihy tvořily vlastní mořské kresby. Základem bylo snímání bublin (jar, voda, tempera), na uplatnění brčkem. Ve vzniklých tvarech pak dokreslovaly podmořský svet.

Potom si děti za pomocí obarveného agaru na modro vytvořily malá moře ve skleničkách.

Starší prvostupňové děti přiřazovaly názvy k mořským živočichům a také poznávaly schránky plžů a mlžů.

Druhostupňáci začali smyslovkou, podávali si kousky moře (převážně mušle) za zvuku zpěvu velryb a snažili se po slepu poznávat, co drží.

Hráli pohybovou hru, kde se vyměňují různí zástupci mořských živočichů. Měli za úkol napsat co nejvíc mořských živočichů od různých písmen abecedy.

V druhé části měly děti připravená různá stanoviště s pokusy a dalšími aktivitami. Zjišťovaly, co se stane se schránkou v octu, s cibulí, vejcem a gumovým medvídkem v moři. Určovaly ulity a lastury, prohlížely si různé části mořských organismů.

V závěrečné části si mohly vybrat, zda budou pracovat s textem nebo s mapou. Nakonec jsme společně sdíleli, kdo se co dozvěděl, a jak se mu během dne dařilo.

Pokud máte doma domškoláka, který by se k nám rád jednou za měsíc podíval, tak další tematický den je v úterý 21. 10. A tématem bude DOMOV.

Základní škola Terra nás pozvala na festival alternativního vzdělávání, který pořádala v sobotu 13. 9. v Mladé Boleslavi v prostoru Pluhárny.

Romča si připravila program pro případné budoucí prvňáčky na písmenko O.

U Aničky a Kiliána si děti mohly nabarvit stužku tak, jak jsme to dělaly během prvního dne školy.

A rodiče také mohli nakouknout, jak vypadá výuka na druhém stupni.

Na podiu Karolina podívala o tom, jakou cestu mohou zvolit rodiče domškoláků nebo i celé komunitní školy z pohledu sebe/řízení učení a i o tom jaké náležitosti jsou potřeba pro individuální vzdělávání.

Většina návštěvníků to k nám měla spíš dál. Pokud bydlíte blíž, napište si termín 25. 11., kdy bude u nás v komunitní škole den otevřených dveří.

Druhý stupeň se hned první týden vypravil už na tradiční historickou expedici. Tentokrát byla cílem Kutná Hora. 

První den děti navštívily kostnici v Sedlci. Pak se přesunuly do GASKu na program, na kterém pracovaly s obrazy a svými emocemi. Po večeři ve vietnamské restauraci se šly děti ubytovat do skautské klubovny s Rogerem.

Druhý den čekala děti návštěva štoly. Procházely úzkými chodbičkami, vyzkoušely si, jaká tma byla při práci horníka. V muzeu si děti mohly prohlédnout, jak se razily stříbrné mince.

Po programu ve štole se děti přesunuly do Divočiny, kde si upekly pizzu. A odpoledne využily k odpočinku.

Třetí den začal prací v Divočině. Děti odnosily palety a dřevo. Následovala návštěva farmy, kde se děti dozvěděly něco o chovu krav, naobědvaly se a za pomoc s pletím si vysloužily zmrzlinu.

Pak už jen cesta domů.

 

 

První stupeň se v bude letos v Mém světě (předmět, který máme celé čtvrteční dopoledne) věnovat živé přírodě, a tak jsme se rozhodli, že hned první týden vyrazíme do zooparku v Žitavě.

Moc jsme si to užili. Pozorovali jsme ary, tady, tamaríny, morčata, klokany, norky, sovy, dikobrazy, krávy, danělky, rysa, lišku...

Na cedulích jsme zjišťovali, kde zvířata žijí.

A na dřevěných prolézačkách jsme zjistili, že i děti mají spoustu dovedností jako některé opičky a jiná zvířata.

Zoopakr moc doporučujeme.

Prázdniny utekly jako voda a je tu první den školy.

Začínáme osmý rok a jedna z našich deváťaček je poslední, která zažila i ten první.

V kruhu se představíme, přivítáme nové děti a zahrajeme si pár her a pár písniček na kytaru.

Během druhého bloku si namalujeme stuhy, na které si napíšeme svá přání a cíle pro tento školní rok.

Venku kreslíme na kamínky svoje značky a roznášíme je po zahradě k otázkám o prázdninách, které na nás sedí.

První den zakončíme piknikem z dobrot od maminek.

Závěrečné prezentace a předávání vysvědčení zakončilo školní rok 2024/25. Rozloučili jsme se absolventy a popřáli jim mnoho úspěchů na středních školách. A teď už hurá na zasloužené prázdniny!